Session 29.10.2007 - Review

mener napsal...

Napsani dnesniho review pripadlo bohuzel na me, z cehoz nemam moc velkou radost, pac moje pamet je v mem jiz pokrocilem veku spise slabsi.

Zacatek byl chaoticky, meli jsme drtivou prevahu a nektere lidi to ani moc nebavilo. Pote se hraci zprehazeli, prisli i nejaci novi (dokonce i jeden zahranicni) a ucast byla opravdu vysoka. Dokonce bych se nebal pouzit primeru ze vyssi, nez Elastickovo vcerejsi sebevedomi. Ale je pravda, ze vysoka ucast je posledni dobou spise pravidlem, ktere s povdekem kvituji. A nyni jiz k nekolik mapam, ktere utkveli v me chatrne pameti.

Velmi se mi libily obe banky. Tlak spojencu byl misty velmi silny, a tak jsme casto koncili cely tym postrileny jako Statarkovo gate po uziti silneho projimadla. V obou pripadech se Americanum podarilo nalozit zlato a odject s truckem za prvni zabranu, nicmene jsme v obou pripadech meli velke stesti a mapa skoncila cca o minutu drive, nez by dojeli do cile. A kdyz hra skonci vitezstvim o prsa dvanactilete Cinanky tak to potesi vice, nez prubeh jasny jak letni obloha. Zaujal me tam jeden okamzik, kdy stoje za pevnym kulometem pozoruji naseho medika se stenem v ruce. Chvili mi to trvalo. No spise vetsi chvili, nicmene Elastick nastesti take premyslel nad nesmrtelnosti chrousta a tak jsem ho po asi 10 vterinach prohlizeni si obliceju z cca metrove vzdalenosti zastrelil.

Naopak velkou ujmu jsme utrpeli ve druhe serii radaru a oazy. Nestrileli jsme spatne, ale nejaka potvora chlupata tam vzdy pronikla a konec byl rychlejsi nez smrt spachana prevlecenym Statarakem pouzivajici nejmodernejsi nastroj z firmy Nuz&Smrt. Je pravda ze v oaze chybelo k defusnuti chvilka opravdu malinka, ale to uz je ted vlastne u prdele.

Seawall Battery vypadal zezacatku jako laskyplna idylka, Amiky se nam podarilo dvakrat vytlacit zpet od vlajky do more kam patri, ale pak nejaky doveda (mozna i ja, nevim) spadl dolu, oni ukradli uniformu, vlezli tam zadem a byl rychly konec. A ja se furt divil, ze se dole rodi jenom Mo, ktereho nebyl problem zastrelit. To sem ucinil asi 4x za sebou, ale jiz sem tusil, ze ti ostatni kuji nejake pikle. Pak uz jsem slysel jenom hlasky ze postavili command post, ze znicili generator a ze asi trikrat nastavili dynamit. Tak sem si radeji dosel do lednicky pro druhou plechovku piva.

Druha verze meho oblibeneho railgunu mela zezacatku uspech jako Kamenak III pri vyhlasovani oskaru. Sice se nam jednou podarilo projet zavoru, dokonce ji i dat dolu, ale vzapeti uz jela masinka zpet hrde tlacic moje mrtve spolubojovniky pred sebou. Takto prachbidny scenar se opakoval asi patnact minut, az se neco zlomilo a my mohli oslavovat dalsi vyhranou mapu.

A na zaver jsem si nechal mapu posledni, jmenovite Fuel Dump. Tam sem nam obranna strategie zvana Kulomet&Pichac velmi osvedcila. Jeden clovek stal na vezi u kulometu, druhy, medik, lezel pod nim a neustale ho ozivoval. Timto zamestnali tri odstrelovace protivnika, takze jim jiz nezbylo mnoho hracu na staveni mostu a my ziskavali drahocenny cas. Sice casem dojeli tankem az do cile, ale to uz byla pouze jejich labuti pisen, jejiz rytmus udaval nas kulomet na strazni vezi (Svedkove Jehovovi prominou).

Zaverem bych zhodnotil par hracu, kteri mi utkveli v pameti. Na prvnim miste musim pochvalit Maca, ktery se do toho po pocatecni apatii oprel jak Elastick do studia ceskeho jazyka a podaval famozni vykon. Obzvlaste jeho inzenyr jiz dosahuje vysokych kvalit tymove hry. Dale bych uvedl Kulika a Marneeho, kteri se jiz naucili obstojne strilet a tim mi dokazali obcas i pekne nasrat.

Jan Rambo Mener