Session 4.10. - Review

Milí Němci a Amíci,

Tak to tedy poprvé píšu, a doufám že to nějak moc ne-zkazi-m (byl bych nerad, kdybych tam napsal chyby). Myslim, že by se to dalo popsat jedním slovem= MASAKR, ale to by asi jedním slovem nestačilo, že. Ale ještě než se začnu rozepisovat, tak se musim pochválit: Poprvé jsem měl přes 1000xp (jen mně na tom mrzí to, že mener to má úplně normálně).

KOLO PRVNÍ:
Radar byl zatím celkem nuda (znáte to, než jsme se rozehráli a tak).
V oáze jsme jsme zkoušeli, jak mají dobrou obranu a zjistili jsme že NE. První gun byl zničen velmi rychle, ale u druhého nám bylo ouvej. Každý pokus skončil marně, což znamená, že jsme prohráli.

Vláček probíhal celkem nezajímavě, hrálo se stylem Tam kde je Mener, je také vítězství, což znamená marné pokusy o obranu, rozstřílené amícké helmy a poházené Thomsony.

Na pláži jsme se nezdržovali opalováním a šli jsme zase do války.
Ale bylo to zase v předchozím stylu, drželi to a drželi, ale neudrželi, já jsem jim proběhl (a to jsem hrál proti Menerovi, a to už něco znamená) a podařilo se mi tam dát tu zlověstnou věc jménem dynamit a jak je jeho dobrým zvykem, tak vybouchl. Takže jsme vyhráli!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

K bance jsme přijeli, jak jinak, než tankem (bezpečnost nade vše) a docela rychle (jako kdyby nad náma stály naše učitelky a popoháněly nás, jako když přecházíme přes přechod), ale věci se zastavily v bance. Obvyklé postavení odstřelovače Tatarky a medica Menera pohotově stojícího u něho (kdyby mu náhodou někdo zkřivil vlásek), ale nějakou shodou náhod a neštěstí jsme se probojovali ke zlatu a už jsme jeli, až se z auta kouřilo.

K fuel dumpu jsme (opět - jak jinak) přijeli našim tankem, který měl naštěstí dostatek munice a nenechal nás ve štychu (to tak u tanků bývá) a střílel, vraždil jenom kvůli tomu, abychom jsme se mohli dostat k těm zatraceným nádržím, ale pro Němce asi tak zatracený nejsou, když je tak zuřivě brání (docela by mě zajímalo, co tam je tak důležitýho), ale stejně jim to není nic platný, když je stejně zničíme našima batohama a dynamitama.

KOLO DRUHÉ:
Už jsme zbyli jenom já, Mener, Tatarka a Mac, ale bylo to jenom dobře, protože to tím pádem bylo velmi, opravdu velmi krvavé zakončení našeho vraždění.
Sestava se velmi změnila: já a Mener= Amíci, tatarka a mac= Němci.

U radaru jsme projeli jako nůž máslem: vypadalo to jako kdybychom byli profíci a oni nováčci, kteří to hrají poprvé. Prostě jednoduchý jak facka.

Oáza se mně líbila nejvíc. Byla potupa a zábava v jednom. To když se tam probojuju vším, co mi stálo v cestě, tak zapomenu, co je schované pod cestou. Bum!, Prásk! a jsem dole v louži krve. To všechno uvaříme, zamícháme a je z toho super ultra masakr. Prostě podle mně nej mapa z večera.

V další a poslední mapě tatarka vymyslela, jak nás ve vlaku usmažit zaživa (jako kdyby jsme neměli jízdenku) a mac nezůstal pozadu, ten nám dělal díry do břicha panzerem (zvláštní pocit, bejt nejdřív usmaženej a potom rozdrhanej na cucky). Ale i když jsme byli pečený vařený, tak jsme jim nedali žádnou šanci a oni se nedostali s vláčkem ani k nábojům.
Jak bych to zhodnotil, asi tak, jak jsem říkal na začátku:MASAKR