Milý Mac-Czu a vrano,
nevím sice jak se vám toho povedlo docílit, ale technika tentokrát nezradila a kromě zahraničních účastníků jsme neměli nikdo zásadní potíže s připojením. Stačí když prozradíte, který z vás se tou krví podepsal...
První mače Axíci projížděli celkem fest, přesila byla znát. Radar se dařilo držet docela dlouho a tuším, že se nenašel nikdo, kdo by si alespoň jednou nešlápnul na neopatrně pohozenou a aktivovanou minu.
U oázy mi ale přišlo fakt líto, že co se mi zadařilo prostřílet se skrz přes dva záškodníky u gunu, tak mi nakladený dynamit pšouknul zrovna do obličeje...
Nemalý podíl na prohře Axíků u baterie měl Sakulisko, který si vzal oblíbenou roli špióna a srdnatě odstřeloval valící se Alíky u pobřeží, jenže poněkud pozapomněl na strategické plánování a rampu nechal stát a tím umožnil hromadný průnik do bunkru. Tam už jsem neměl takové štěstí při vzklízení prostoru kolem děla a pak už jsem jen skelným pohledem mrtvoly sledoval odtikávající budík u dynamitu...
Railgun už ale byl o něčem jiném. Přišla posila s poněkud trhavými pohyby - Hans (poněkud ztrácel signál :-), a DAKO a další někdy časem, ale to už nevím přesně, protože se pak strhla pěkná bitka. Dostat se přes závoru nebylo vůbec, ale vůbec jednoduché. Pak jsem se ale vytvořil něco jako opak "Cestičky k domovu" - jak směrový, tak ... emotivní. Prostě stačilo naklást miny na cestičku od spawnu ke kulometu a pak tam jen počkat a dorazit toho, kdo by to snad přežil. Pravda, přežil, a navíc mě skolil jak kance, ale pak, zřejmě opilý úspěchem šlápl na poslední minu... Nicméně jeden "proflákaný" spawn a mašinka už jela :-)
Banka se nějak zasekla v... bance. Já obsadil své oblíbené místečko za rohem a jen sledoval co se děje podle hlášek o ztrátách. Pak mi tam občas někdo nakoukl a následně upadnul, páč jsem ho trefil. To mi vydrželo do té doby, než Mac-CZa napadlo vzít panzu a navíc se mu povedlo dostat se dovnitř a přežít to alespoň než doznělo známé "huííí...". To už jsem ho zahlédl i v zaměřovači, ale - modří už vědí - to už bylo pozdě... Jenže - čas byl tentokrát s námi a vzápětí ukončil hru. Všiml jsem si mimochodem, že Sakuliskovi role medika docela svědčí.
Fueldump byla řežba do poslední chvíle! Tank projel celkem rychle až k pevnosti, ale "kropič" mener a jeho přisluhovači ho neustále ničili soustřednou dělostřeleckou palbou. Elastick se výrazně zlepšil v disciplíně létajících granátů, DAKO minoval tak vztekle až miny co chvíli došly, marnee měl od opravování tanku kleštičky určitě celé ošoupané, vrana získal určitě čestný doktorát... dobré to bylo.
To jsme si tentokrát ale užili rojeníčka!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Ja bych jeste pripomnel jeden pekny moment, ktery se odehral pri obhlehani banky.
Parkrat jsem za prostrelenou zdi potkal Dr. Vranu s pistolkou. Pro moji MP40 nebyl velky problem toto nebezpeci eliminovat. Jen mi vrtalo hlavou, proc tam beha s tou pistolkou.
Reseni teto zapeklite otazky nebylo prilis slozite. Za bankou potkavam opet Dr. Vranu ale tentokrat trima v ruce panzerfaust. V momente kdy zacinam strilet se ozve "Huiiiiiii", takze se ho snazim skolit driv nez vypali a zbesile strilim a klickuji. No, nepovedlo se. :-)
Pravda, z logu je zrejme, ze Dr. Vrana padl v dobe, kdy panzr opustil svuj lauf a jeste nedorazil ke me, ale to nic nemeni na faktu, ze jsme oba cekali na spawn.
Routr na začátku blbnul, ale pak se nějak vzpamatoval a držel a držel a drržel.... a vydržel by až do skonání světa. Ale mě to tentokrát nějak nešlo :o( měl jsem horší XP než sakulisko, a to se ještě nestalo. Každou chvilku mě někdo odpráskl a nebo jsem si šlápl na minu. Ach jo..... snad ve čtvrtek se zlepším. Zase to asi pojede ode mě. Tak a to je asi vše. Dobrou noc, nebo pěkný den.
Okomentovat