Session 29.10.2007 - Review

mener napsal...

Napsani dnesniho review pripadlo bohuzel na me, z cehoz nemam moc velkou radost, pac moje pamet je v mem jiz pokrocilem veku spise slabsi.

Zacatek byl chaoticky, meli jsme drtivou prevahu a nektere lidi to ani moc nebavilo. Pote se hraci zprehazeli, prisli i nejaci novi (dokonce i jeden zahranicni) a ucast byla opravdu vysoka. Dokonce bych se nebal pouzit primeru ze vyssi, nez Elastickovo vcerejsi sebevedomi. Ale je pravda, ze vysoka ucast je posledni dobou spise pravidlem, ktere s povdekem kvituji. A nyni jiz k nekolik mapam, ktere utkveli v me chatrne pameti.

Velmi se mi libily obe banky. Tlak spojencu byl misty velmi silny, a tak jsme casto koncili cely tym postrileny jako Statarkovo gate po uziti silneho projimadla. V obou pripadech se Americanum podarilo nalozit zlato a odject s truckem za prvni zabranu, nicmene jsme v obou pripadech meli velke stesti a mapa skoncila cca o minutu drive, nez by dojeli do cile. A kdyz hra skonci vitezstvim o prsa dvanactilete Cinanky tak to potesi vice, nez prubeh jasny jak letni obloha. Zaujal me tam jeden okamzik, kdy stoje za pevnym kulometem pozoruji naseho medika se stenem v ruce. Chvili mi to trvalo. No spise vetsi chvili, nicmene Elastick nastesti take premyslel nad nesmrtelnosti chrousta a tak jsem ho po asi 10 vterinach prohlizeni si obliceju z cca metrove vzdalenosti zastrelil.

Naopak velkou ujmu jsme utrpeli ve druhe serii radaru a oazy. Nestrileli jsme spatne, ale nejaka potvora chlupata tam vzdy pronikla a konec byl rychlejsi nez smrt spachana prevlecenym Statarakem pouzivajici nejmodernejsi nastroj z firmy Nuz&Smrt. Je pravda ze v oaze chybelo k defusnuti chvilka opravdu malinka, ale to uz je ted vlastne u prdele.

Seawall Battery vypadal zezacatku jako laskyplna idylka, Amiky se nam podarilo dvakrat vytlacit zpet od vlajky do more kam patri, ale pak nejaky doveda (mozna i ja, nevim) spadl dolu, oni ukradli uniformu, vlezli tam zadem a byl rychly konec. A ja se furt divil, ze se dole rodi jenom Mo, ktereho nebyl problem zastrelit. To sem ucinil asi 4x za sebou, ale jiz sem tusil, ze ti ostatni kuji nejake pikle. Pak uz jsem slysel jenom hlasky ze postavili command post, ze znicili generator a ze asi trikrat nastavili dynamit. Tak sem si radeji dosel do lednicky pro druhou plechovku piva.

Druha verze meho oblibeneho railgunu mela zezacatku uspech jako Kamenak III pri vyhlasovani oskaru. Sice se nam jednou podarilo projet zavoru, dokonce ji i dat dolu, ale vzapeti uz jela masinka zpet hrde tlacic moje mrtve spolubojovniky pred sebou. Takto prachbidny scenar se opakoval asi patnact minut, az se neco zlomilo a my mohli oslavovat dalsi vyhranou mapu.

A na zaver jsem si nechal mapu posledni, jmenovite Fuel Dump. Tam sem nam obranna strategie zvana Kulomet&Pichac velmi osvedcila. Jeden clovek stal na vezi u kulometu, druhy, medik, lezel pod nim a neustale ho ozivoval. Timto zamestnali tri odstrelovace protivnika, takze jim jiz nezbylo mnoho hracu na staveni mostu a my ziskavali drahocenny cas. Sice casem dojeli tankem az do cile, ale to uz byla pouze jejich labuti pisen, jejiz rytmus udaval nas kulomet na strazni vezi (Svedkove Jehovovi prominou).

Zaverem bych zhodnotil par hracu, kteri mi utkveli v pameti. Na prvnim miste musim pochvalit Maca, ktery se do toho po pocatecni apatii oprel jak Elastick do studia ceskeho jazyka a podaval famozni vykon. Obzvlaste jeho inzenyr jiz dosahuje vysokych kvalit tymove hry. Dale bych uvedl Kulika a Marneeho, kteri se jiz naucili obstojne strilet a tim mi dokazali obcas i pekne nasrat.

Jan Rambo Mener

Session 29. 10.

Přátelé a kamrádi,

dnes se opět hraje, takže si na večer neplánujte žádné větší akce, ať se účastním v co největším počtu!

Session 25.10.

Dlouhé čekání se naplnilo, konečně bychom mohli být zase jednou v kompletní sestavě.

Session 22.10.

Další termín klepe na dveře. Konečně už mám opět funkční ADSL, takže se opět zapojím. Bohužel nám budou chybět některé posily (DAKO, Mener).

Update: Nebude ani Vrana a Marnee.

Session 15.10. - Review

Guten tag meine damen un heren,

dnešní review budu psát tónem rozladěným, stylem stručným a jazykem rozeklaným. Komu by se taky chtělo rozepisovat, když hrál v týmu s větším počtem hráčů, který ovšem nevyhrál ani jeden mač, že.

Začalo to tím, že všichni už vesele sestřelovali helmy soupeřům, zatímco já měl za sebou třetí restart PC i routeru, odpojení firewallu, přeinstalaci ET, zkušební hru na regnetu, ale na mací hnízdo se ne a ne připojit. Když jsem tuhle obsesi přenesl i na maca a on začal restartovat vše co mu padlo do ruky, elastick to vzdal a šel hrát daději na regnet. Pak mac asi zrestartoval i špajz či syna, a najednou to šlo. Ostatní vydrželi a tak se mohlo začít pařit od začátku.

Sestavy se ustálily na vrana, DAKO, Mac-CZ a ja za Axiky proti menerovi, marneemu, Kulikovi a Mys-CZ za Aliky. Mys pak odpadl, my, Axici, zajásali že to konečně budeme líp zvládat, ale stejně to moc nepomohlo.

Radar a oasu jsme projeli už ani nevím jak, snad ten radar se dařilo držet chvilku déle, v oase se pěkně předvedl marnee, když nás snad tři pokácel před posledním gunem.

Railgun se nějakým zázrakem podařilo DAKOvi posunout blízko k vítězství, ale ne dostatečně, abychom na něj nakonec dosáhli. Na začátku to byla pouhopouhá bitka o vlastní spawn, pak se to docela dobře rozjelo a Alíci se drželi tak tak.

V baterii jsme se už začali rozkládat, rampa byla postavená úspěšně snad napodruhé, a ač už to pak vypadalo, že Alíci budou vytlačeni tam, kam patří, tj. do moře, excelentní Kulik se protáhl a inženýrskou výbavičkou až ke gunu a stačil tam nakakat dynamit. Pak jsme se na něj sice s DAKOm vrhnuli každý koordinovaně z jedné strany, ale já si ve spěchu spletl tlačítka a situaci jen zamlžil tím, že jsem po něm hodil kouřový granát... Potěšilo mě snad jen to, že se jeho stopa objevila i v závěrečné animaci explodujícího gunu.

Banka vypadala ze začátku jakž takž vyrovnaně, ale pak se to nějak zvrtlo, zlato zmizelo (za naší tiché asistence mrtvým pohledem při čekání na spawn) na trucku jak aktiva harvardských fondů v Kazachstánu a pak už jsme si jen párkrát zoufale naběhli do křížové palby výtečně sehraných protivníků a bylo po všem.

V té chvíli jsem si uvědomil, že být na skype během hry nemusí být zcela automaticky výhoda, protože pak člověk musí občas poslouchat vranovy nevzrušené komentáře typu
- "Dávají dynamit."
já na to
"Tak mě pojď oživit" (need a medic!)
on pokračuje dál monotónně:
- "Jsem mrtvý. Vy asi taky. Nebo budete co nevidět. Tak to jsme to zase projeli."

No a uznejte, VÁS by to motivovalo??? ;-)

O fueldumpu ani nemluvím, tam už probíhaly u Axíků hovory typu
- "Mě už to nebaví, seru na to!"
- "Pojď, ještě to doděláme"
- "To nemá cenu..."
- "Ale co, alespoň to nebude trvat tak dlouho!"

Takže milí Alíci menere, marnee a Kuliku, tohle vám nedarujeme a pamatujte - do roka a do dne!!!

Session 11.10.

Tentokrat v kalupu a bez prikras - dnes vrana slibuje novy router, tak koukejte prijit at ho otestujeme. (Pry pridava XP podle aktualniho pingu :-)
Ja se pripojim, ale nevim jak mi dlouho vydrzi energie, jsem nejakej sciplej. Takze kdyz nebudu dele nez dve minuty reagovat, tak jsem odpadl a klidne me kicknete at nezavazim na spawnu ;-)

Session 4.10. - Review

Milí Němci a Amíci,

Tak to tedy poprvé píšu, a doufám že to nějak moc ne-zkazi-m (byl bych nerad, kdybych tam napsal chyby). Myslim, že by se to dalo popsat jedním slovem= MASAKR, ale to by asi jedním slovem nestačilo, že. Ale ještě než se začnu rozepisovat, tak se musim pochválit: Poprvé jsem měl přes 1000xp (jen mně na tom mrzí to, že mener to má úplně normálně).

KOLO PRVNÍ:
Radar byl zatím celkem nuda (znáte to, než jsme se rozehráli a tak).
V oáze jsme jsme zkoušeli, jak mají dobrou obranu a zjistili jsme že NE. První gun byl zničen velmi rychle, ale u druhého nám bylo ouvej. Každý pokus skončil marně, což znamená, že jsme prohráli.

Vláček probíhal celkem nezajímavě, hrálo se stylem Tam kde je Mener, je také vítězství, což znamená marné pokusy o obranu, rozstřílené amícké helmy a poházené Thomsony.

Na pláži jsme se nezdržovali opalováním a šli jsme zase do války.
Ale bylo to zase v předchozím stylu, drželi to a drželi, ale neudrželi, já jsem jim proběhl (a to jsem hrál proti Menerovi, a to už něco znamená) a podařilo se mi tam dát tu zlověstnou věc jménem dynamit a jak je jeho dobrým zvykem, tak vybouchl. Takže jsme vyhráli!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

K bance jsme přijeli, jak jinak, než tankem (bezpečnost nade vše) a docela rychle (jako kdyby nad náma stály naše učitelky a popoháněly nás, jako když přecházíme přes přechod), ale věci se zastavily v bance. Obvyklé postavení odstřelovače Tatarky a medica Menera pohotově stojícího u něho (kdyby mu náhodou někdo zkřivil vlásek), ale nějakou shodou náhod a neštěstí jsme se probojovali ke zlatu a už jsme jeli, až se z auta kouřilo.

K fuel dumpu jsme (opět - jak jinak) přijeli našim tankem, který měl naštěstí dostatek munice a nenechal nás ve štychu (to tak u tanků bývá) a střílel, vraždil jenom kvůli tomu, abychom jsme se mohli dostat k těm zatraceným nádržím, ale pro Němce asi tak zatracený nejsou, když je tak zuřivě brání (docela by mě zajímalo, co tam je tak důležitýho), ale stejně jim to není nic platný, když je stejně zničíme našima batohama a dynamitama.

KOLO DRUHÉ:
Už jsme zbyli jenom já, Mener, Tatarka a Mac, ale bylo to jenom dobře, protože to tím pádem bylo velmi, opravdu velmi krvavé zakončení našeho vraždění.
Sestava se velmi změnila: já a Mener= Amíci, tatarka a mac= Němci.

U radaru jsme projeli jako nůž máslem: vypadalo to jako kdybychom byli profíci a oni nováčci, kteří to hrají poprvé. Prostě jednoduchý jak facka.

Oáza se mně líbila nejvíc. Byla potupa a zábava v jednom. To když se tam probojuju vším, co mi stálo v cestě, tak zapomenu, co je schované pod cestou. Bum!, Prásk! a jsem dole v louži krve. To všechno uvaříme, zamícháme a je z toho super ultra masakr. Prostě podle mně nej mapa z večera.

V další a poslední mapě tatarka vymyslela, jak nás ve vlaku usmažit zaživa (jako kdyby jsme neměli jízdenku) a mac nezůstal pozadu, ten nám dělal díry do břicha panzerem (zvláštní pocit, bejt nejdřív usmaženej a potom rozdrhanej na cucky). Ale i když jsme byli pečený vařený, tak jsme jim nedali žádnou šanci a oni se nedostali s vláčkem ani k nábojům.
Jak bych to zhodnotil, asi tak, jak jsem říkal na začátku:MASAKR

Session 4.10.

Tak co, nakopou dnes Alíci prdel Axíkům
(and vice versa...)
???

Doufám, že se od pondělka pěkně "zajeté" vraní a MacCZí hnízdo podaří najít ve stále stejné formě a že se tam všicí zase pěkně sejdeme a dáme si navzájem do držky!

Session 1.10. - Review

Milý Mac-Czu a vrano,

nevím sice jak se vám toho povedlo docílit, ale technika tentokrát nezradila a kromě zahraničních účastníků jsme neměli nikdo zásadní potíže s připojením. Stačí když prozradíte, který z vás se tou krví podepsal...

První mače Axíci projížděli celkem fest, přesila byla znát. Radar se dařilo držet docela dlouho a tuším, že se nenašel nikdo, kdo by si alespoň jednou nešlápnul na neopatrně pohozenou a aktivovanou minu.
U oázy mi ale přišlo fakt líto, že co se mi zadařilo prostřílet se skrz přes dva záškodníky u gunu, tak mi nakladený dynamit pšouknul zrovna do obličeje...
Nemalý podíl na prohře Axíků u baterie měl Sakulisko, který si vzal oblíbenou roli špióna a srdnatě odstřeloval valící se Alíky u pobřeží, jenže poněkud pozapomněl na strategické plánování a rampu nechal stát a tím umožnil hromadný průnik do bunkru. Tam už jsem neměl takové štěstí při vzklízení prostoru kolem děla a pak už jsem jen skelným pohledem mrtvoly sledoval odtikávající budík u dynamitu...
Railgun už ale byl o něčem jiném. Přišla posila s poněkud trhavými pohyby - Hans (poněkud ztrácel signál :-), a DAKO a další někdy časem, ale to už nevím přesně, protože se pak strhla pěkná bitka. Dostat se přes závoru nebylo vůbec, ale vůbec jednoduché. Pak jsem se ale vytvořil něco jako opak "Cestičky k domovu" - jak směrový, tak ... emotivní. Prostě stačilo naklást miny na cestičku od spawnu ke kulometu a pak tam jen počkat a dorazit toho, kdo by to snad přežil. Pravda, přežil, a navíc mě skolil jak kance, ale pak, zřejmě opilý úspěchem šlápl na poslední minu... Nicméně jeden "proflákaný" spawn a mašinka už jela :-)
Banka se nějak zasekla v... bance. Já obsadil své oblíbené místečko za rohem a jen sledoval co se děje podle hlášek o ztrátách. Pak mi tam občas někdo nakoukl a následně upadnul, páč jsem ho trefil. To mi vydrželo do té doby, než Mac-CZa napadlo vzít panzu a navíc se mu povedlo dostat se dovnitř a přežít to alespoň než doznělo známé "huííí...". To už jsem ho zahlédl i v zaměřovači, ale - modří už vědí - to už bylo pozdě... Jenže - čas byl tentokrát s námi a vzápětí ukončil hru. Všiml jsem si mimochodem, že Sakuliskovi role medika docela svědčí.
Fueldump byla řežba do poslední chvíle! Tank projel celkem rychle až k pevnosti, ale "kropič" mener a jeho přisluhovači ho neustále ničili soustřednou dělostřeleckou palbou. Elastick se výrazně zlepšil v disciplíně létajících granátů, DAKO minoval tak vztekle až miny co chvíli došly, marnee měl od opravování tanku kleštičky určitě celé ošoupané, vrana získal určitě čestný doktorát... dobré to bylo.

To jsme si tentokrát ale užili rojeníčka!

Session 1.10.

Dnešní session berme jako testovací - server poběží u mac-CZa a starému routeru budiž dána poslední šance - bude mu vtlučen do flešky nový firmvér (pokud se podaří vranovi najít nějaký novější). Navíc bude instalována nová hardware extension v podobě větráku. Pokud i přesto bude docházet k dalším lagům, poslední nadějí pro nás, hráče a pro router jako takový bude jeho krátkodobé vytažení ze zásuvky pro výmaz jeho paměti. Pokud ani tohle nepomůže, dojde k finálnímu výmazu samotného routeru...
Proto obrňme se trpělivostí a vyzbrojme nadějí!