čtvrtek 13. září 2007

Session 13. 9. - Review

Tak se nakonec zadařilo a sešel se dostatečný počet hráčů. Maximálně nás bylo 9 a router vše zvládl, ještě že ho Dr. Vrána stačil nakonfigurovat.

A když jsme u toho Dr. Vrány, tak bych měl vysvětlit proč explicitně uvádím onen titul. Při hře o mašinku jsem s byl s Vránou v jednom týmu, konkrétně za alíky. Jedem si tak spolu mašinkou ke spawnu němců a najednou mě nějaká německá sfině sejme. Vrána nelení a oživí mě ještě ve vláčku. Povstavnu a sotva co vyskočím z vláčku a stihnu vypálit pár střel tak opět ležím mrtev. Ovšem Vrána opět nelení a přispěchá s injekcí. Opět povstanu a v tem moment ležím děravý jak řešeto. Naštěstí je poblíž Vrána a dává mi moji denní dávku adrenalinu. Tahle mi nějak přišla k duhu a kosím dva němce, žel třetí už byl moc jak na mě tak na Vránu, tedy teď už Dr. Vránu. Jistě chápete zač si ten titul zasloužil.

Podobná situace se pak ještě odehrála v boji o oázu, ovšem tentokrát hráli hlavní roli němci. Explodoval dynamit a odvál s sebou zeď k starému městu. Sotva se usadil prach tak vidím nějakou německou helmu, nelením a helma odlétá od hlavy svého nositele. O dvě kulky později se z logu dozvídám, že to bylo sakulisko. Ještě něž dopadlo na zem, už je u něj medik. Počkám si až sakulisko obživne a dávkou ho posílám k zemi. Medik nezklamal, vrátil se k nemocnému. Scénář se opakuje. Při dalším opakování už raději nepokouším štěstí a zabijím jak medika tak oživlé sakulisko. Vyrážím dál k dělům tunelem a hádejte kdo mi běží v ústrety? Ano, je to sakulisko a vrací mi vše i s úroky. :-)

Již podruhé mezi nás zavítal zkazi. Už je vidět že ví co má dělat a mašinku tlačil proti přesile velmi vytrvale! Hru okořenil ještě několika hláškama, které zvládne jen on. Konkrétně jeho: "Chápu dobře, že teď to bouchne?" se jistě stane legendou. Doufám, že nás přijde obohatit svojí účastí i v budoucnu.

Pokud si pamatujete nějaké pěkné momenty ze hry, tak je nezapomeňte přidat do komentářů!

1 komentář:

StaTarka řekl(a)...

Já tedy komentářů moc nemám, protože jsem dobrou půlku hry byl tak nějak mimo formu, anžto jsem původně ani neměl hrát a čekal jsem každým okamžikem, že si pro mě přijde drahá polovička a použije mě k plnění rozličných úkolů "když jsi stejně neměl původně hrát". Takže jsem nestihl ani předbitevní rituál Ngura Ngura a ani jsem nebyl pomalovaný válečnými barvami (prostě každá výmluva dobdá, že :-)
V půlce se to ale nějak zlomilo (manželka usnula) a začalo se dařit, Elastick mi do skype začal brblat že už ho doháním a předeháním, ale náskok nevydržel dlouho, u radaru se mi po utrpěném zranění neslučitelném se životem dostalo asi nějaké nečisté dávky od začínajícího médi menera a sice mě oživil, ale můj bojový avatar se tím ocitl uzavřen v prostoru mezi bojovou vřavou a podzemím, kde jsem ve velmi omezené ploše mohl pobíhat, sledovat pobíhající, bojující a umírající spolu- a protihráče, ale to bylo tak vše. Elastick mi jako starý mazák radil hodit si pod nohy granát, jenže - jako medik jsem měl jediný a ten jsem před chvílí použil... tak jsem se snažil ještě chvíli zasahovat do hry perořízkem, až mě napadlo se hodit na spectatora ;-)
Osobně se mi nejvíc líbil moment, když jsme ve fueldumpu s Elastickem obsadili já věž u garáží a on kulomet na tanku. To byla dobrá kombinace! Škoda že si sakulisko tak oblíbil soupeřovo spodní prádlo a nehlídal boční ďouru proti průniku vran a jiné havěti :-)
Jo a maličkost - menere, to s tím mobile mg u banky hned na začátku, to bylo chytrý i na tebe! A ještě - jako odstřelovač v baterii jsi byl taky na zabití!